Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Posouzení vhodnosti převodu porostů na les trvale tvořivý a posouzení dopadů klimatické změny na LHC Posudov
Pellarová, Magdalena
Diplomová práce se zabývá metodami hodnocení dopadu klimatické změny na lesní hospodaření a metodami posouzení vhodnosti převodu na les trvale tvořivý. Základními metodami posuzujícími vliv změn klimatu na lesy jsou globální cirkulační modely a klasifikátor Random forests. Na lesním majetku LHC Posudov byla posuzována odolnost porostních skupin vůči působení klimatické změny a následně byla doporučena adaptační opatření na klimatickou změnu směřující k trvale tvořivému lesu. LHC Posudov je tvořen dvěma komplexy lesů o celkové rozloze 240 ha. Oba celky, Blatenský les i Kaliště, se nachází v přírodní lesní oblasti 13 – Šumava, v katastrálním území obce Frymburk na jihu lipenské přehrady. Lesní hospodářský celek svou polohou náleží 6. lesnímu vegetačnímu stupni a chladné klimatické oblasti CH7. Porosty lesního celku Posudov jsou tvořeny z 90 % smrkem (Picea abies (L.) H. Karst.), z 5 % jedlí (Abies alba Mill.), z 3,5 % borovicí (Pinus sylvestris L.) a zbývající podíl 1,5 % zaujímá buk (Fagus sylvatica L.). Převažujícím cílovým hospodářským souborem na lesním majetku je CHS 53 – kyselá stanoviště vyšších poloh (85 %). Největší podíl v souborech lesních typů zaujímají z 80 % kyselé smrkové bučiny (6K). Pro posouzení odolnosti jednotlivých porostních skupin vůči změně klimatu na majetku Posudov byla navržena jednoduchá metodika. Porostní skupiny byly hodnoceny pěti kritérii (druhová skladba, způsob smíšení, věková struktura, různověkost a vnější odolnost). Na základě těchto kritérií bylo zjištěno, že převážná část porostních skupin LHC Posudov byla tvořena systémem smíšení porostních typů C a méně i DP a DZ. Většina porostních skupin byla charakteristická jednotlivým typem smíšení nebo byla bez smíšení. Převažující mladé porosty do 40 let věku nad středně starými porosty ve věku 40–80 let dokládají značnou věkovou nevyrovnanost porostů na majetku. Téměř všechny porostní skupiny byly tvořeny stejnověkými porosty. Vnější odolnost porostních skupin byla zhodnocena jako minimální vzhledem k poloze LHC uvnitř komplexu okolních lesů a orientaci převážně severním směrem. Uvedená kritéria byla souhrnně vyhodnocena a porostní skupiny byly podle dosaženého skóre ohodnoceny nízkým, středním nebo vysokým stupněm rezistence a rezilience vůči změně klimatu. Nejvíce porostních skupin bylo ohodnoceno středním stupněm (58 %), méně vysokým stupněm (28 %) a nejméně nízkým stupněm rezistence a rezilience vůči změně klimatu (14 %). Pro každý ze stupňů rezistence a rezilience vůči změně klimatu byla navržena rámcová směrnice převodu na les trvale tvořivý. U porostních skupin hodnocených nízkým stupněm byl navržen převod na trvale tvořivý les až po dopěstování současných porostů. Bylo navrženo krátké obmýtí s důrazem na časnou a kvalitní obnovu těchto porostů. Hlavním hospodářským cílem v těchto porostních skupinách bylo stanoveno udržení současné stability porostů. Pro porostní skupiny hodnocené středním stupněm byla navržena středně dlouhá doba obmýtí s hospodářským cílem zaměřeným na kvantitu, zlepšování stability porostů a bohatou strukturu porostů s delší obnovní dobou. V porostních skupinách hodnocených vysokým stupněm byla navržena nejdelší doba obmýtí a je předpokládán okamžitý přechod k jemným formám hospodaření s velmi dlouhou obnovní dobou. Hlavními hospodářskými cíli v těchto porostních skupinách by měly být kvalita, kvantita, stabilita a bohatá struktura porostů.
Zhodnocení potenciálu pěstování stávajících lesních porostů jako strukturně bohatých v oblasti obce Javorník (okr. Hodonín)
Kománek, Martin
Cílem této práce je analyzovat hospodaření v lesních porostech v oblasti obce Javorník (okr. Hodonín). Ve vhodných porostech byly založeny zkusné plochy, které byly vyhodnoceny a použity jako vstupní data pro simulátor Sibyla. V tomto simulátoru byly simulovány 2 modely vývoje porostů. Prvním modelem bylo uvolňování cílových stromů s následnou těžbou stromů. Druhým modelem byl zvolen postup podle platného LHP, tedy probírky spolu s obnovou porostu pomocí clonných sečí. Výstupní data ze simulátoru byla použita pro zhodnocení vhodnosti zvolených zásahů. Ze dvou zmíněných modelů preferuji model cílových stromů a cílových tlouštěk (CS + CT), který je vhodnější z hlediska trvalé produkce, šetrnějších přístupů k lesnímu ekosystému a vyšší hodnotě porostu.
Hospodářská koncepce lesa tvale plně tvořivého (Dauerwald) a její kolize se současnou lesnickou legislativou v ČR
Bezděková, Jana
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku hospodářské koncepce lesa trvale plně tvořivého (Dauerwald) ve vztahu k lesnické legislativě v České republice. Práce upozorňuje na právní překážky hospodaření dle alternativních metod hospodářské úpravy lesa pro strukturálně bohaté lesy a nastiňuje na podkladě rámcových směrnic hospodaření pro výběrné lesy některé návrhy změn legislativy včetně zakotvení alternativní metody hospodářské úpravy pro bohatě strukturované lesy.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.